|
ANKETA Č. 1 A 2 Velmi mne
potěšilo, že valná většina z Vás klade důraz na to, z jakého chovu
štěňátko pochází (Anketa č. 1), jak probíhá jeho socializace a v jakém prostředí
vyrůstá. Našlo se sice pár hlasujících, kterým to je jedno nebo dokonce
takových, kteří na nějakou socializaci nevěří, ale doufám, že tyto hlasy
se zde objevily spíš jako pokus o vtip anebo překlep či špatné pochopení
otázky...i když kdoví?? Nerada bych někomu brala jeho názor a zkušenost.
Z některých telefonátů, které směřují na naše štěňátka se totiž
potvrzuje, že mnoha lidem záleží víc na ceně než na kvalitě, a
kvůli ušetřené tisícikoruně jsou ochotni štěňátko vzít i z opravdu
odstrašujících podmínek, bez jakýchkoliv informací od chovatele a o
chovateli samotném. Proto se divím, že těch negativních hlasů nebylo
mnohem víc. Otázka zní: Co si kdo představuje pod dobrou socializací a
vhodnými podmínkami pro zdárný vývoj pejska?? Zřejmě každý něco jiného.
A hlavně, každý si asi své štěňátko vybírá jiným způsobem a podle jiných
kritérií.
Druhá
anketa (Anketa č. 2) byla na téma zdraví. Parson Russell teriér není sice
plemeno s nějakými výraznými zdravotními obtížemi, ale právě proto, aby
se v budoucnu takovým problémům, které trápí některá jiná plemena,
předešlo, pár opravdu solidních chovatelů vyšetřuje své chovné jedince
na základní dědičná onemocnění. Jsou to především kontroly na
luxaci patel, dále pak oční onemocnění a výjimečně i
tzv. BAER test na ověření sluchu. Je jistě zbytečné
dodávat, že pozitivní jedinci v chovu nemají co dělat, i když občas se
nějaký ten postižený jedinec díky tomuto screeningu v chovu najde (jen
tam, kde jsou nakloněni vyšetřovat a z pozitivního nálezu vyvozovat
důsledky), a
proto je tato prevence víc než nutná. Bohužel, jsou chovatelé a
chovatelé. Je stále ještě mnoho takových, kteří testování zdraví
považují za něco zcela nepotřebného a zbytečného. Někteří snad z důvodu
nevědomosti, jiní zase právě proto, že moc dobře vědí, že mají v chovu
"jistý" problém a případným vyšetřením by si dělali "špatnou reputaci". To
už je na svědomí každého z nich. Co však koupí štěněte od takového
chovatele riskuje případný zájemce, nechci ani domyslet. "Slušní" chovatelé si pro své fenky
vybírají rovněž zdravotně testované protějšky a velmi dbají i na předky
budoucích štěňátek. Dobrý chovatel má ponětí, čím kryje, zná rodokmen i
předky svých odchovů a dokáže o nich podat alespoň základní informace.
Vyhýbá se úzké příbuzenské plemenitbě, alespoň tam, kde se vyskytly
zdravotní problémy a dělá ji pouze tehdy, když zvolené plemeno nemá
dostatek nepříbuzných jedinců v chovu, tzn. je málopočetné. To se naštěstí už
Parsonů netýká, a proto nic takového není bezpodmínečně nutné. Z tohoto
důvodu mně zaráží i těch pár negativních hlasů, které se objevily v této
anketě?! Opravdu si takoví lidé chtějí zadělat na problémy anebo berou
psa jako spotřební zboží, které se po použití vyhodí??Shrnutí: Tady se nabízí jedna základní otázka: Jak poznám opravdu toho "správného chovatele"??
|
||
| << zpět | ||